Úplná spokojenost?

7. srpna 2013 v 9:27 | neverbeanother |  Moudra
Zajímalo by mě, jestli člověk může být absolutně spokojený. Aby měl opravdu pocit, že mu nic nechybí.
Zcela pesimisticky ( nebo realisticky? ) musím tvrdit, že asi ne.
Aspoň pokud je taková věčně nespokojená a náladová blbka jako já.


Kdybych řekla, že mi v životě něco zásadního chybí, lhala bych. Finančně nestrádám. Nejsme sice žádní boháči a snobi. ale nic extra si nemusím odpírat, takže není důvod si stěžovat. ( To bohužel neznamená, že si nestěžuju )

S drahým to taky klape, s ním mě potkalo opravdové štěstí. To, že máme OBČAS chuť se pozabíjet, což naštěstí vždycky rychle odezní, je věc druhá. Ale který vztah nemá mouchy, co?
Jinak je pozorný, žádný chlastometr, díkybohu ani nehulí. Navíc si s ním mám neustále co říct, to je pro mě obzvlášť důležité. To, že je fešák beru jako příjemný bonus.

Přesto mě někdy- jakoby mávnutím jakéhosi pesimistického proutku - přepadne rapl a je vymalováno. Začnu mít pocit, že se mi nic nedaří, nic nemá smysl, zkrátka, že je všechno špatně.
Dříve mi tyhle sexy stavy vydržely i několik dní, dnes už se omezují pouze na hodiny. Aleluja.

Jestli fakt existují lidé, kteří dokážou dosáhnout vrcholu spokojenosti, tam se zarazit a být prostě happy, závidím jim.
Většina lidí jsou pěkní otrapové- i když jsou na tom suprově chtějí stále víc a víc. Kdo má peníze chce lásku ( nebo ještě více peněz ) , kdo žije v paneláku chce domek, další chce lepší práci, oblečení, útlejší postavu a tak. Nikdy to není ono.
A nejsem vůbec smířená s faktem, že bych se měla k takovýmto lidem řadit.

Snažím se tedy radovat z maličkostí a dělat další takové ty věci, které údajně vedou ke šťastnému životu. Zas takový bručoun ale nejsem, najdou se i světlé dny, kdy si vážím všeho co mám a přijde mi, že je to vše, co jsem kdy chtěla.
Nejvíc se k tomuto stavu blížím, když jsem s drahým- nečekaně. Navíc jde poznat, že mu ty moje nevrlé náladičky nedělají dvakrát dobře, takže se snažím i kvůli němu. A ostatním lidem, kteří se mnou musí žít :-D

To, že se snažím neznamená, že se mi to vždy povede, ale i tak se snažím dál.
Povaha se předělává pekelně těžko, všimli jste si?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katyuu Katyuu | E-mail | Web | 7. srpna 2013 v 13:36 | Reagovat

Já na ty Vánoce myslím právě z toho důvodu, že když už dopředu vymyslím dárky, budu mít přehled o tom, kolik musím šetřit a kolik můžu beztrestně utratit, než zase začne to období, kdy mají všichni narozeniny, ale vzhledem k tomu, že mě nic nenapadá, asi s tím nepochodím.. :D
Jinak souhlasím s tím, že nějaká ta absolutní spokojenost neexistuje, maximálně na chviličku.. Tak nějak jsem totiž náladový pesimista, který si pořád na něco stěžuje :D.. Naštěstí to ale také nejsou nějak zásadní věci, jen spíš hlouposti, bez kterých se dá žít.. A co se mého přítele týče, ten už si na to (snad) zvyká :D..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama